Ministr Dienstbier připomněl oběti srpnové okupace 1968

Rozhlasoví pracovníci, politici a pamětníci si před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze připomněli obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. K nejdramatičtějším událostem došlo v první den okupace právě před budovou tehdejšího Československého rozhlasu. Lidé se tam s vojáky, kteří chtěli rozhlas obsadit, střetli a několik jich na místě zemřelo.

 

Pietního aktu před budovou rozhlasu se zúčastnili mimo jiné ministři Jiří Dienstbier a Daniel Herman, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská a za Sněmovnu Karel Schwarzenberg. Ten sklidil již během svého projevu potlesk několika desítek přítomných, když připomněl, že není třeba jen připomínat padlé hrdiny, ale že za svobodu slova je potřeba bojovat v každé době.

Velké peníze a stranické zájmy jsou podle něj pro svobodu slova stejně nebezpečné jako děla tanků před rozhlasem. Připomněl, že jen u budovy rozhlasu zemřelo 17 lidí.

„Padli i další, po celém Československu, ale pak jsme se jenom reptajíc vzdali normalizaci, která zde trvala 20 let. Proto jsem poněkud nedůvěřivý, když pouze klademe věnce, klaníme se hrdinům minulosti a nevidíme ohrožení před námi. Za svobodu slova se musí vždy bojovat,“ uvedl.

„Je úkol novinářů, aby byli zodpovědní, ale rázní. Ale úkol nás občanů je, abychom svobodu slova, abychom novináře a jejich svobodu, ať je to ve veřejnoprávních nebo soukromých médiích, opravdu bránili,“ řekl.

13996217_10209187325673039_4991272376189417165_o 14040135_10209187325593037_5736658196855597399_n

Ministr pro lidská práva Jiří Dientsbier zmínil, že okupace Československa byla prvním projevem doktríny sovětského vůdce Leonida Brežněva, jíž Sovětský svaz tehdy řídil svou zahraniční politiku a vyhrazoval si právo zasahovat v zemích východního bloku, pokud by podle něj hrozilo, že se tato země odvrátí od socialismu.

Demokratické ideje a teze, že státy mají dodržovat politiku ochrany lidských práv a všichni občané se mají podílet na formování osudů svých zemí, se podle něj v Československu naplnily po roce 1989 symbolickým návratem do Evropy a významným krokem v tomto symbolickém návratu byl vstup do Evropské unie.

Politiku omezené suverenity ale podle něj do jisté míry uplatňuje dnešní Rusko. „Vidíme to na Ukrajině nebo ve vztahu ke Gruzii a jsme na určitém přelomu. Jestli dále půjdeme cestou plné suverenity, spolupráce mezi jednotlivými zeměmi, nebo jestli opět převáží politika sfér vlivu (…). Myslím, že na invazi z roku 1968 je vidět, co je výhodnější pro země, jako je Česká republika – je to cesta spolupráce v rámci Evropy,“ řekl.

Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila státní hranice v noci z 20. na 21. srpna. Násilně tím skončil pokus o reformu tehdejšího socialistického Československa. Do konce roku 1968 si invaze vyžádala 108 mrtvých, asi 500 těžce a další stovky lehce zraněných lidí.

zdroj: vlada.cz

Share